Pohádka – Malý princ
(literární interpretace)
Žánr pohádky
Pohádka je drobný epický žánr, který patří k nejstarším žánrům lidové slovesnosti.
Epikou rozumíme text založený na příběhu. Svým způsobem podání se příběh vymyká běžnému dennímu životu. Příběh vždy představuje něco zvláštního, neočekávaného, napínavého. Může být buď prozaický, nebo veršovaný.
Hlavním druhem pohádek jsou pohádky lidové (anonymní, neznáme autora původních vyprávění) a pohádky autorské (známe autora, tyto pohádky se také nazývají umělé).
- Lidová pohádka
Znaky lidové pohádky jsou podrobně rozpracovány v souborech nazvaných Pohádka – O Popelce a Pohádka – Železný Jan.
- Autorská pohádka
Autorská pohádka ve svých počátcích (polovina 19. století) vychází z pohádky lidové, ale pracuje s větším množstvím reálných motivů, do jisté míry oslabuje vliv a význam fantastických prvků (pohádkových bytostí a fantazijních světů).
S motivy dobra a zla pracuje složitěji; dobro nemusí v příběhu jednoznačně zvítězit, mnohdy se dobro a zlo projevují jako morální výzva nebo varování.
Objevují se zde také prvky dobových reálií, které se postupem doby zvýrazňují. Autorské pohádky jsou námětově pestřejší – setkáme se s pohádkami žertovnými, parodickými, strašidelnými, symbolickými, nonsensovými. Výrazněji se uplatňuje také autorský styl.
Malý princ – Antoine de Saint-Exupéry
Antoine de Saint – Exupéry
29. 6. 1900 – 31. 7. 1944
Antoine de Saint – Exupéry se narodil ve francouzském Lyonu. Vzpomínka na šťastné dětství, částečně strávené na zámku svých prarodičů, ho provázela celý život. Povolání letce se mu stalo vášní a zároveň osudem. Zahynul tragicky jako vojenský pilot během druhé světové války, v červenci 1944 při průzkumném letu.
Jeho tvorba je pověstná neustálým hledáním lásky, moudrosti a přátelství. Mezi nejznámější Saint – Exupéryho díla patří pohádkový cestopis Malý princ.
Charakteristika textu: Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
- typ autorské pohádky
Ukázka z Malého prince vyžaduje pečlivou metodickou přípravu, jde v ní o sedmou kapitolu z rozsáhlejšího textu Malý princ. Tento text je žánrově obtížně zařaditelný, bývá nejčastěji označován jako pohádka nebo pohádkový cestopis.
- Příběh je rámován promluvou letce, která celý rozhovor situuje.
- Letec je dospělý muž, malý princ je vnímán jako dítě (letec a princ představují obecná jména označující funkci).
- Většinu textu tvoří dialog. Každá z postav je na dialogu jinak účastna.
- Malý princ je plně účasten na promluvách letcových i svých (je přítomen emocionální náboj – bledne hněvem, byl rozhněván apod.).
- Letec je v situaci, v níž nejdůležitější je pro něj oprava letadla, proto se rozhovoru s chlapcem věnuje částečně, přerušovaně, jeho pozornost není úplná. Odpovídá nazdařbůh. Teprve v okamžiku nejvyššího princova citového vzepětí mu letec věnuje plnou pozornost a uvědomuje si vážnost princova zájmu. Rozhovor naznačuje, že jde o střet racionálního a emocionálního. Text ukazuje, že porozumění je obtížné, ale je žádoucí.
Otázky k textu:
- Urči, kdo a s kým v příběhu hovoří, které postavy v příběhu vystupují.
- Urči, o čem a o kom postavy v příběhu hovoří.
- Podle čeho poznáme citový stav mluvčího?
Ke stažení:
Metodický list – Malý princ, Pohádka – Malý princ