Kvě 22

Pohádka – O Popelce
(literární interpretace)

Žánr pohádky
Žáci získávají povědomí o členění literatury na jednotlivé žánry, které mají svoje typické znaky. Pohádka je drobný epický žánr.

Žáci by měli dokázat rozlišit pohádku lidovou (případně sběratelskou) a autorskou – umělou. Měli by prakticky (nikoliv teoreticky) rozpoznat hlavní znaky pohádky, jako je neurčitost místa a děje, pohádkové formule, postavy apod.

Tento typ učiva je možné dobře využít i např. pro projektové vyučování. Projekty typu: Sběratelské pohádky apod.


Žánrové znaky pohádek:

Neurčitost času, místa a děje. Charakteristické pohádkové motivy. Existence nadpřirozených postav a dějů. Šťastné konce a etické poslání. Pohádka jako každý fikční svět se řídí vlastními zákony.

Do pohádkového světa vstupuje čtenář úvodní formulí (např. bylo nebylo) a vystupuje formulí závěrečnou (Zazvonil zvonec a pohádky je konec.) Tyto formule zajišťují odlišné chápání fikčního prostoru a času, možnost přemístění se do fantastických zahrad, propadnutí se do podzemního světa, uplynutí deseti let během jednoho dne, setkání s různými pohádkovými bytostmi. Závěrečná formule slouží k jasnému odlišení světa pohádkového a reálného (dítě se musí učit tyto dvě reality – psychickou a reálnou – jasně odlišovat) – blíže viz např. Marie – Louise von Franz: Psychologický výklad pohádek – smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie.


Námětem většiny pohádek je získání princezny.

Princezna v pohádkových souvislostech představuje dosažení nejvyššího životního cíle, osobního dozrání. Hrdina se „cestou za princeznou“ učí opravdovosti života, naučí se překonávat překážky, poskytovat pomoc, získávat přátele a poznávat vlastní možnosti.

Vyprávěná (ústní tradicí předávaná) původní pohádková forma vedla k tomu, že řada pohádek má podobné náměty, motivy, které jsou různě variovány (např. různé verze Popelky).


Charakteristické motivy:

Motivy míst lze analyzovat dvojím způsobem:

  1. realisticky – např. les představuje skutečný les; žáci by se neměli nechat zmást místními údaji jako město, zámek, les, jeskyně…, neboť se jedná o obecná určení místa, která se mohou nacházet kdekoliv a v jakémkoliv čase.
  2. archetypálním způsobem – to znamená, že každý motiv má ještě další přenesený význam a zastupuje určitý archetyp.

Příklady motivů a jejich přenesených významů:

  • Les, průchod nebo bloudění lesem –  představuje archetyp strachu, zmatku, chaosu.
  • Jeskyně – místo úkrytu, spočinutí, sebepoznání.
  • Zámek – sídlo nejvyšších hodnot, ale také místo nebezpečí, nedosažitelnosti.
  • Město – veřejný prostor komunikace a společenství, lidský výtvor proti přírodnímu, např. lesu.

Všechny tyto (archetypální) významy slouží v textu k propojení místa a děje. Na určitých místech se odehrávají určité děje – není lhostejné, které věci se odehrávají na kterých místech, žáci budou intuitivně významy těchto míst znát.

Informace o archetypech jsou určeny samozřejmě pouze pro učitele, jejich znalost umožňuje formulovat otázky tak, aby směřovaly k hlubšímu smyslu textu.

  • Magická čísla – v pohádkách je možné hovořit o symbolice čísel – číslo 3 a jeho násobky, 7 a další (viz Jiří Černý – Jan Holeš: Sémiotika)
  • Kouzelné předměty – jejich funkce  bývá odvozena od jejich funkce reálné, v pohádce je ovšem symbolicky zvýrazněna (Jádro v oříšku – šaty v oříšku).

U motivu „třinácté komnaty“ (např. zakázaná místnost, třináctý obraz) dochází k porušování tabu, tj. obecně platného nepřekročitelného zákazu.


Výběr lidových (sběratelských) pohádek vychází ze způsobu, jakým sběratelé upravovali své texty.

Zatímco Božena Němcová vycházela ze starší tradice francouzské novelistické pohádky (prezentované především Charlesem Perraultem), Erben je svým přístupem bližší k dobově modernějšímu pojetí bratří Grimmů.

Pohádka O Popelce

  • typ sběratelské lidové pohádky (různé varianty)

Výchozím textem je:  Božena Němcová – O Popelce (jedná se o archetypální pohádku o dospívání dívky)

Původní text je jako celek rozsáhlý, učitel může volit:

  • autorsky upravenou variantou lidové pohádky: Charles Perrault: Popelka aneb Skleněný střevíček
  • varianty sběratelské pohádky v našem souboru:          

           Božena Němcová – O Popelce
           Božena Němcová – O třech sestrách
           Božena Němcová – O Popelušce
           Eliška Krásnohorská  – O Popelce

Učitel může s těmito variantami pracovat dle vyhodnocené úrovně čtenářské kompetence žáků ve třídě:

  • pohádky od E. Krásnohorské nebo další verze Němcové zadat k přečtení za tzv. domácí četbu,
  • O Popelušce je slovenská pohádka, její čtení by žákům zřejmě činilo problémy, učitel však může přečíst ukázku, nebo ukázku mohou zkusit přečíst i žáci (tento typ úkolu má interdisciplinární charakter),
  • nechat žáky pohádky převyprávět,
  • učitel přečte pohádku sám apod.

Všechny uvedené pohádky slouží jako příklad variování jednoho tématu v lidové tvorbě.

Charakteristika pohádky: Božena Němcová – O Popelce

Vzhledem k rozsahu textu lze kombinovat domácí přípravu a školní četbu, případně rozdělit čtení textu do dvou výukových hodin.

  • Příběh o Popelce je příběhem o dospívání, zkoušce dospělosti, vymanění se z vlivu rodičů a získání samostatnosti. Jedná se o verzi příběhu s ženskou hrdinkou (na rozdíl od Železného Jana bratří Grimmů, v němž jde o přechod z dětství do dospělosti mužského hrdiny).
  • Michal Černoušek se ve své knize Děti a svět pohádek zabývá v kapitole Popelka (Příběh o sourozenecké rivalitě) psychologickými aspekty pohádky. Jedním ze základních témat příběhu je podle autora sourozenecká rivalita (může souviset s upřednostňováním některého dítěte v rodině či vycházet ze vztahu starší – mladší). Popelka vítězí nad zlými sestrami, i přes nepřízeň osudu se dočká odměny a stane se nezávislou (zasnoubí se s princem).
  • Sourozenecká rivalita souvisí i se sourozeneckou solidaritou (viz např. Jeníček a Mařenka v Perníkové chaloupce), Popelka sestry neobviňuje, pomáhá jim vypravit se na bál, nemstí se jim. Pohádka nabádá mimo jiné k trpělivosti a laskavosti.
  • Ve verzi pohádky o Popelce od Boženy Němcové se motivy rivality a solidarity objevují společně – i když v úvodní části pohádky dobrá teta Popelku varuje, aby sestry z lesa nevodila domů, Popelka se nad nimi slituje.
  • Dalším významným motivem pohádky je podle Michala Černouška problém čistoty a uklízení, Popelka vykonává nejhrubší práce, její postavení v rodině je na nejnižším stupni, je celá od popela, přesto je dobrá, nevinná a krásná. Starost o oheň vždy souvisela s obstaráváním základních životních potřeb a pojily se s ní posvátné významy, symbolicky tyto motivy souvisejí se ztotožněním dívenky s ženskými rolemi.
  • Z psychologického hlediska pohádka vypovídá o procesu dozrávání dospívající dívky v nevěstu, musí se vyrovnat se vztahy uvnitř rodiny, oprostit se od matky (motiv dobré a zlé matky), prokázat trpělivost a dobrou vůli.

Náměty pro práci s pohádkou O Popelce:

  • kouzelná pohádka
  • začáteční stereotypní formule Za starých časů bydlel v jednom městě chudý muž…
  • triáda:
    • tři sestry:
      Kasala, Adlina, Popelka (mluvicí jméno) – Popelka – popel odkazuje k domácímu krbu (posvátné místo, pekl se v něm chléb, viz i frazeologie Teplo domácího krbu),
      jména tří sester lze srovnat s jinými verzemi pohádky, např. ve variantě podporující křesťanské prvky nazvané O třech sestrách od stejné autorky – Němcová využila lidových (biblických) jmen: Baruška, Dorotka a nejmladší Anuška)
    • třikrát je otec zavede do lesa a chce je tam nechat:
      Popelka má klubko nitě (viz řecký mýtus o Théseovi a Ariadné) – najdou cestu z lesa.
      Popelka trousí popel. Popelka trousí hrách – sezobali jej holubi. (viz též Perníková chaloupka)
    • zámek (třikrát jej obešly)
    • tři kouzelné síně
    • zlatý klíček – dvířka ve sklepě – tři kouzelné síně (představují sestup do podsvětí) – cesta k dospělosti (podobný sestup do podzemí viz např. Neohrožený Mikeš)
    • zaklínání – třikrát – Dones mne, koníčku, do města; mha za mnou, mha přede mnou!  Mladší verze této pohádky s křesťanskými motivy (pohádka O třech sestrách) – využívá zaklínání s křesťanskými motivy, zní: Mžitka za mnou, mžitka přede mnou, Pánbůh sám nade mnou! Andělíčku, můj strážníčku, dům za mne opatruj!
    • tři slavnosti ve městě, troje krásné šaty; princ; pantoflíček (triáda prostupuje celým textem)
  • stařena a lidojed
    lidojeda svalily do ohně, stařeně usekly hlavu sekerou (musely se naučit přežívat ve světě, který je často krutý). Zabití lidojeda je zabitím něčeho nelidského.
  • hlavní hrdinové
    Popelka a její sestry: Němcová v pohádce O Popelce i v pohádce O třech sestrách ponechala všem třem sestrám stejné – vlastní – rodiče. V jiných variantách však vystupuje matka v roli macechy, tak je její chování k Popelce lépe akceptováno příjemcem příběhu.
  • zaklínadla
    Zaklínadlo (víra lidí v magickou sílu slova): Dones mne, koníčku, do města; mha za       mnou, mha přede mnou! (B. Němcová: O Popelce);
    ve variantě O třech sestrách z doby křesťanské: Mžitka za mnou, mžitka přede mnou, Pánbůh sám nade mnou! Andělíčku, můj strážníčku, dům za mne opatruj!
  • kouzelné předměty
    zlatý klíček, kouzelné truhly
  • rčení
    Sypat si popel na hlavu znamená pokorně se kát, přijímat svou vinu (obvykle v naději na odpuštění nebo získání výhody).
    Být popelkou někde nebo mezi někým znamená být nenápadnou prostou ženou v okázalém prostředí nebo být někde opomíjený a zanedbávaný, působit skromným, slabým, popř. chudým dojmem.
    Neříct ani popel znamená mlčet a vůbec nic neříct nebo nevnímat.
    (viz Čermák, Fr.; Hronek, J. a kol. Slovník české frazeologie a idiomatiky)

 

Božena Němcová – O Popelce

Otázky k textu pohádky O Popelce s poznámkami pro učitele:

Otázky jsou rozděleny do tří kategorií: věcné otázky – ověřují věcné informace uvedené v textu; otázky k porozumění uměleckému textu a následně otázky interdisciplinárního charakteru, které umožňují posílit mezioborovou propojenost vybraných předmětů v součinnosti s principy RVP ZV a RVP GV.

Je v kompetenci učitele, které otázky k interpretaci textu zvolí.

  • Návrhy věcných otázek:
    • Hlavní hrdinka:
      Pohádka O Popelce vypráví o třech sestrách. Vzpomeneš si, jak se jmenovaly?
      Popiš charakterové vlastnosti hlavní hrdinky, případně je vyhledej v textu.
    • Prostředí děje:
      Na jakých místech se pohádka odehrává? (les, zámek lidojeda, knížecí zámek)
      Stručně tato prostředí popiš.
    • Čas:
      Můžeš určit, kdy se příběh odehrál?
    • Magická čísla:
      Objevuje se v pohádce nějaké magické číslo?
      Najdi v textu místa, s nimiž je magické číslo spojeno.
    • Ustálené (stereotypní) formule:
      Přečti si první větu textu. Začínají všechny pohádky podobně? Uveď příklad.
      Platí obdobné pravidlo i pro pohádkové konce? Odůvodni svoji odpověď.
    • Nadpřirozené bytosti:
      Jaké nadpřirozené bytosti se v textu vyskytují. Popiš jejich vlastnosti. Jsou jejich charakterové znaky (atributy) obdobné i v jiných pohádkách?
      (V lidové pohádce jsou atributy jednotlivých postav v podstatě neměnné, např. čarodějnice bude vždy zápornou postavou; v rámci vnější charakteristiky – oděná do roztrhaných tmavých šatů apod.; jinak je tomu v pohádce moderní – čarodějnice může mít i kladné charakterové vlastnosti.)
    • Zaklínadla a kouzelné předměty:
      Co si představíš pod slovem zaklínadlo? (víra lidí v magickou sílu slova)
      Najdeš v pohádce zaklínadlo?
    • Komparace textů pohádek jiných autorů (sběratelů):
      Najdeš v textu O Popelce prvky z jiné pohádky. Uveď jaké.
      Najdi shodné, případně rozdílné znaky, motivy v předkládaných variantách prezentované pohádky.
  • Návrh otázek k porozumění uměleckému textu:
    • Proč se nejmladší ze tří sester jmenovala Popelka?
      (Jedná se o tzv. mluvící jméno – charakterizuje postavu, která jej nosí. Popel symbolizuje smrt na straně jedné a vzkříšení na straně druhé; podobnost s prachem: prach jsi a v prach se obrátíš.) 
      Vyhledej v textu jiná mluvící jména. (např. Kasala)
    • Jaký byl vztah mezi sestrami?
    • Jakou roli v textu zaujímá dobrá teta?
    • Jakou funkci mají v pohádce lidojedi?
      (z archetypálního hlediska jde o stínové rodičovské postavy, které brání dívkám opustit domov a osamostatnit se, proto musejí dívky tyto postavy nejprve „zabít“ a utéci – tj. oprostit se z vlivu rodičů. Protože je tento motiv obtížný, stačí zdůvodnění, že dívky musejí utéci z vězení)
    • Tak jak to v pohádkách bývá, i v té naší bylo zlo náležitě potrestáno. Co se stalo s Popelčinými sestrami?
    • Jakou funkci má v pohádce zaklínadlo, případně kouzelný předmět? (konkrétně např. klíč: symbol zasvěcení, symbol přístupu k tajemství)
  • Otázky interdisciplinárního charakteru:
    • Film vs. text:
      Znáš filmovou verzi pohádky o Popelce?
      Jak se jmenovala?
      Kdo byl režisérem slavné pohádky?
      Vzpomeneš si na jména herců v hlavních rolích?
      Čím se liší film od textu?
    • Vysvětli následující rčení:
      Sypat si popel na hlavu

Ke stažení:
Metodický list – Popelka, 4x o Popelce

Metodický list – Popelka, 4x o Popelce

zapsal(a): Vondrák Martin