Zveřejněno: Čtvrtek, 03. ledna. 2013

Stránka obsahuje aktivizační úlohy, které lze využít v hodinách literární výchovy.

 

zapsal Vondrák Martin


Zveřejněno: Úterý, 18. prosince. 2012

Kosmogonické mýty
(literární interpretace)

Žánr mýtu

  • Mýty, též báje vyprávějí příběhy o vzniku světa, bozích, slavných hrdinech a významných událostech.
  • Mýty se předávaly  ústně z  jedné generace do druhé, proto neexistují v jediné podobě,  ale  zůstávají nám zachovány  v řadě  příběhů zaznamenaných  různými autory.
  • Mýty uchovávaly v příbězích lidské zkušenosti, které v daném společenství sloužily jako vzory etického chování a jednání jednotlivců.
  • Soubor mýtů tvoří mytologii  daného společenství.
  • Mýty rozlišujeme podle původu jejich výskytu, např. mýty egyptské,  hebrejské, řecké, keltské, germánské, slovanské,  vikingské, indiánské, perské apod., nebo členíme mýty podle tématu – např. mýty hrdinské, kosmogonické (o stvoření světa) a mýty o bozích.

»» celý článek Metodický list – Kosmogonické mýty

zapsal Vondrák Martin


Zveřejněno: Pátek, 02. listopadu. 2012

Charakteristika nových didaktických materiálů

Cyklus předkládaných souborů textů vychází z požadavků Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Moderní antologie umožňuje učitelům variabilní práci s texty dle vlastního výběru. Prezentuje základní literární témata, z nichž učitel volí podle situace ve třídě náročnější nebo méně náročnou variantu. Z každého tématu se může učitel zaměřit na jedinou literární ukázku, případně volí k interpretaci rozšířený repertoár textů. Nové antologie a metodické příručky předkládají řešení, tj. základní informace a interpretace textů, náměty pro žáky i doplňující náměty pro učitele, avšak v duchu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání pokládáme za důležité, aby si konkrétní didaktickou realizaci výuky učitel připravil „na míru“, tedy dle vlastních preferencí a osobního zaměření.

Metody a formy práce s texty:

  • Při nácviku je upřednostňována práce s celými uměleckými texty, nikoliv pouze s ukázkami;
  • při literární interpretaci považujeme za důležité důsledně oddělovat otázky věcného charakteru a otázky zjišťující porozumění textu, tj. jeho významovou rovinu;
  • preferujeme respektování kulturních přesahů (práce s archetypy, symboly); přesahů do estetickovýchovných předmětů (práce s výtvarnými, příp. hudebními motivy) a dalších interdisciplinárních přesahů, např. při výuce pověstí poznávání historických a zeměpisných souvislostí.

»» celý článek Literární interpretace

zapsal Vondrák Martin


Zveřejněno: Čtvrtek, 28. června. 2012

Metodický list – Lyrika, epika, drama

Čeština, KA2, Lyrika, epika, drama, Metodické listy Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Metodický list – Lyrika, epika, drama

Lyrika, Epika, Drama
(literární interpretace)

Všechny umělecké texty, a to jak zaznamenané písmem, tak i předávané ústně, můžeme rozdělit do tří základních uměleckých oblastí, které se také nazývají umělecké druhy: lyrika, epika a drama.

 

  • Lyrika je básnickým projevem, kterým básník – poeta vyjadřuje své pocity, nálady, citové i duševní stavy. Tyto projevy jsou obtížně zachytitelné a sdělitelné, a proto si lyrika již od počátku své existence vytváří svůj svébytný jazyk, který spočívá v pravidelném, rytmickém organizování řeči (verš, rytmus, sloka – viz slovníček pojmů). Lyrika od počátků svého vzniku (ve starověkém Řecku) byla spojována s hudbou (verše byly doprovázeny hrou na lyru).
  • Epika na rozdíl od lyriky vypráví vždy nějaký děj, událost. Může být psána v souvislém textu (próze) nebo ve verších.
  • Drama má podobně jako epika děj, avšak tento děj se uskutečňuje formou dialogů mezi jednotlivými postavami, případně monologů těchto postav. Děj se odvíjí okolo dramatického konfliktu.

Ke stažení:
Metodický list – LYRIKA- příloha, EPIKA – příloha , DRAMA – příloha

Metodický list – LYRIKA- příloha, EPIKA – příloha , DRAMA – příloha

zapsal Vondrák Martin


Zveřejněno: Úterý, 22. května. 2012

Pohádka – O Popelce
(literární interpretace)

Žánr pohádky
Žáci získávají povědomí o členění literatury na jednotlivé žánry, které mají svoje typické znaky. Pohádka je drobný epický žánr.

Žáci by měli dokázat rozlišit pohádku lidovou (případně sběratelskou) a autorskou – umělou. Měli by prakticky (nikoliv teoreticky) rozpoznat hlavní znaky pohádky, jako je neurčitost místa a děje, pohádkové formule, postavy apod.

Tento typ učiva je možné dobře využít i např. pro projektové vyučování. Projekty typu: Sběratelské pohádky apod.

»» celý článek Metodický list – POPELKA

zapsal Vondrák Martin


Zveřejněno: Pondělí, 14. května. 2012

Metodický list – Železný Jan

Čeština, KA2, Metodické listy, Pohádka Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Metodický list – Železný Jan

Pohádka – Železný Jan
(literární interpretace)

Žánr pohádky

Žáci získávají povědomí o členění literatury na jednotlivé žánry, které mají svoje typické znaky. Pohádka je drobný epický žánr.

Žáci by měli dokázat rozlišit pohádku lidovou (případně sběratelskou) a autorskou – umělou. Měli by prakticky (nikoliv teoreticky) rozpoznat hlavní znaky pohádky, jako je neurčitost místa a děje, pohádkové formule, postavy apod.

Tento typ učiva je možné dobře využít i např. pro projektové vyučování. Projekty typu: Sběratelské pohádky apod.

»» celý článek Metodický list – Železný Jan

zapsal Vondrák Martin


Zveřejněno: Čtvrtek, 10. května. 2012

Pohádka – Malý princ
(literární interpretace)

Žánr pohádky

Pohádka je drobný epický žánr, který patří k nejstarším žánrům lidové slovesnosti.

Epikou rozumíme text založený na příběhu. Svým způsobem podání se příběh vymyká běžnému dennímu životu. Příběh vždy představuje něco zvláštního, neočekávaného, napínavého. Může být buď prozaický, nebo veršovaný.

Hlavním druhem pohádek jsou pohádky lidové (anonymní, neznáme autora původních vyprávění) a pohádky autorské (známe autora, tyto pohádky se také nazývají umělé).

  • Lidová pohádka

Znaky lidové pohádky jsou podrobně rozpracovány v souborech nazvaných Pohádka – O Popelce a Pohádka – Železný Jan.

  • Autorská pohádka

Autorská pohádka ve svých počátcích (polovina 19. století) vychází z pohádky lidové, ale pracuje s větším množstvím reálných motivů, do jisté míry oslabuje vliv a význam fantastických prvků (pohádkových bytostí a fantazijních světů).

 

S motivy dobra a zla pracuje složitěji; dobro nemusí v příběhu jednoznačně zvítězit, mnohdy se dobro a zlo projevují jako morální výzva nebo varování.

Objevují se zde také prvky dobových reálií, které se postupem doby zvýrazňují. Autorské pohádky jsou námětově pestřejší –  setkáme se s pohádkami žertovnými, parodickými, strašidelnými, symbolickými, nonsensovými. Výrazněji se uplatňuje také autorský styl.

»» celý článek Metodický list – Malý princ

zapsal Vondrák Martin


Zveřejněno: Sobota, 21. dubna. 2012

Keltské mýty
(literární interpretace)

Žánr mýtu

  • Mýtus z řeckého mythos (vypravování) je tradovaný příběh (např. o vzniku světa, o životě bohů a hrdinů nebo o slavných činech).
  • Mýtus nebo též báje vypráví posvátný příběh z počátků naší doby, který sloužil jako vzor pro lidské chování a byl vnímán jako absolutní pravda. Mýtus zaznamenává lidské zkušenosti v modelových, archetypálních příbězích. Je definován více filozoficky a religiózně než literárně.
  • Mýtus zůstává díky symbolickým významům, estetickým a etickým rozměrům trvale platný a zajišťuje danému společenství morální a kulturní ukotvení a stabilitu.
  • Mýtus pracuje s jinými strukturami než věda, např. historie. Místo historických postav zpodobňuje archetypy.
  • Historické postavy bývají poměřovány s mytickým vzorem, např. bývají historické postavy přirovnávány k určitému typu hrdiny.
  • Také historické události jsou často porovnávány mytickými kategoriemi, např. boj s netvorem, nepřátelství sourozenců.
  • Mýtus vychází z kolektivní paměti společnosti, která je nehistorická.  Základní mýty všech kultur světa jsou velmi podobné, narážíme v nich na stejné typy hrdinů, činů a událostí.
  • Nejpoužívanějšími a nejznámějšími archetypy jsou v naší kultuře postavy z řecké mytologie.

»» celý článek Metodický list – Keltské mýty

zapsal Vondrák Martin


Zveřejněno: Pondělí, 16. dubna. 2012

Žánr pověsti

  • Pověst (stejně jako žánr pohádky) patří svým původem do ústní lidové tradice.
  • Pověst se vyznačuje vztahem k reálné skutečnosti a časoprostorovým ukotvením.
  • Některé pověsti obsahují skutečnou historickou dataci událostí a lze je chápat jako pomyslný záznam historické události.
  • Na rozdíl od pohádky, která je čistě fiktivní, se pověst váže k určitému místu. Pojem místa je třeba chápat v širokém významu – může to být místo, kde je usazen celý národ, může to být město, krajina, ale například i studánka, balvan nebo strom.

Pověsti představují záznam lidského vztahu k důležitému aspektu jeho života a existenciality, které představuje určité místo. Vazba člověka a místa je emocionálně naplněným vztahem. Člověk prostřednictvím tohoto vztahu hledá své místo ve světě, ve společnosti, v historii. Vztah člověka a místa tím není nikdy pasivní, člověk vždy formuje svůj život podle místa, kde žije, ale zároveň toto místo formuje i jej (viz např. tradiční dělení venkovského obyvatelstva na „horní“ a „dolní“).
»» celý článek Metodický list – POVĚST

zapsal Vondrák Martin